Jdi na obsah Jdi na menu

Stěžování/nestěžování

3. 1. 2018

Mít rád sebe sama znamená považovat se za hodnotného člověka, protože jste se tak rozhodli. K tomu patří i to, že si nebudete stěžovat. Plně žijící lidé si nikdy nestěžují, a zvláště ne na to, že kameny jsou tvrdé, obloha zamračená nebo led příliš studený. Smíření se sebou samým vylučuje stížnosti a štěstí znamená, že si nebudete stěžovat na věci, se kterými nemůžete nic dělat.

Stížnosti jsou východiskem těch, kteří se nemohou spolehnout sami na sebe. Vykládat druhým o tom, co se vám na vás samých nelíbí, může vaši nespokojenost jenom prohloubit, protože dotyční s tím sotva kdy mohou udělat něco jiného než to popřít, což jim zase vy nebudete věřit. Stejně tak jako nemá smysl stěžovat si druhým, nepomůže nikomu, ani když vy dovolíte ostatním, aby vás obtěžovali svým nákladem sebelítosti a bolestínství. Takové zbytečné a nepříjemné jednání obvykle ukončí jediná prostá otázka: „Proč mi to povídáš?“ nebo „Můžu ti s tím nějak pomoct?“ Když si položíte tyhle otázky sami, začnete chápat, jak hloupé je stěžovat si. Jenom tak ztrácíte čas, který byste mohli využít lépe, kupříkladu tak, že byste se cvičili v lásce k sobě, třeba tichou sebechválou nebo tím, že byste pomáhali jiným dojít naplnění.


Jsou dva případy, v nichž se stížnosti neoceňují téměř vůbec:

za prvé, kdykoli někomu oznámíte, že jste utahaní, a za druhé, když někomu vykládáte, že se necítíte dobře. Jestliže
jste unavení, máte několik různých možností, ale stěžovat si třeba jednomu jedinému nešťastníkovi, nemluvě o svých milých, znamená dotyčného zneužívat. Na vaší únavě to přitom nezmění vůbec nic.

Totéž platí o „necítění se dobře“
Nemluvíme tady pochopitelně o oznámení druhým toho, jak se cítíte, v případě, že vám mohou nějakým způsobem pomoci. Námitky máme jen proti stěžování si těm, kteří nemohou dělat nic kromě toho, že vaše nářky vyslechnou. Jestliže navíc skutečně pracujete na lásce k sobě a cítíte nějakou bolest nebo nepříjemnost, budete ji chtít vyřešit sami, a ne si
hledat někoho, o koho se budete moci opřít a sdílet s ním své břímě. Stěžovat si sami na sebe je naprosto zbytečná činnost, která vám navíc zabraňuje v efektivním prožívání života. Podporuje sebelítost a blokuje všechny vaše snahy rozdávat a přijímat lásku. Kromě toho snižuje vaše šance na zlepšení milostných vztahů a komunikace ve společnosti. I když si získáte pozornost druhých, stane se tak způsobem, který musí vaše štěstí nutně zakalit. 

Dokázat přijmout sám sebe bez reptání vyžaduje pochopit jak lásku k sobě samému, tak stěžování, což jsou vzájemně se vylučující pojmy. Pokud se opravdu milujete, pak se skutečně nedá skoro vůbec obhájit, proč byste si měli stěžovat těm, kteří pro vás nemohou nic udělat.
A jestliže na sobě (i na druhých) vidíte věci, které se vám nelíbí, místo stížností se můžete aktivně snažit situaci napravit.
Příště, až se zúčastníte nějaké společenské příležitosti se čtyřmi nebo více manželskými páry, můžete zkusit následující cvičení. Zaznamenávejte si, kolik z celkové doby hovoru zabraly stížnosti na všechno možné od sebe samých až k ostatním lidem, událostem, cenám, počasí a tak dále. Až pak večírek skončí a každý si půjde svou cestou, zeptejte se sami sebe: „Kolik těch stížností, co jsme dnes večer slyšeli, k něčemu vedlo?“ „Koho vlastně zajímá to, nad čím jsme dneska fňukali?“ Příště, až budete mít zase chuť si stěžovat, mějte na paměti ten zbytečně strávený večer.